úterý 7. srpna 2012

Stínítko na lampu

Včera jsem měla kreativní náladu, a tak jsem se rozhodla vyzkoušet něco nového, nějakou zajímavou techniku. Po chvíli hledání inspirace na netu mě zaujaly výrobky, vytvořené za pomoci jednoho velmi zajímavého, a pro mě dosud neznámého materiálu - vodního skla. Možná jste už viděli koule nebo i jiné tvary (zvonky, hvězdy, srdíčka, vajíčka, ...) z provázků, které jsou uvnitř duté a na dotek velmi pevné. Tak to je ono. Prozkoumala jsem internet a zjistila, že se vodní sklo je vodným roztokem křemičitanu sodného (Na2SiO3) a používá se jako lepidlo, ve stavebnictví k urychlení zatuhnutí cementu, k mineralizaci dřeva (ochrana proti požáru), ve slévárenství a v 19. století se používalo při restaurování soch ke konzervaci jejich povrchu, od toho se ale později upustilo, protože to památkám z dlouhodobého hlediska spíše škodilo. Velmi zajímavým zjištěním pro mě bylo také to, že se ve druhé polovině 20. století v Československu vodní sklo používalo ke konzervování vajec. Vajíčka se naskládala do skleněné lahve a zalila vodním sklem. Roztok ucpal póry ve skořápkách, čímž do nich nemol pronikat vzduch a žádné živé organismy, a vajíčka tak mohla být uchovávána po dobu několika měsíců.
Postupně vodní sklo našlo i ještě jedno uplatnění - při výrobě různých ozdobných předmětů. Řekla bych, že je to taková "lidová" alternativa různým lepidlům určeným k uměleckému tvoření. Je levné (0,5 l za 28,- Kč), když uschne, je tvrdé jako kámen, a navíc je průhledné, takže když jím natřete nějaký obrázek, jeho barvy se zachovají. No prostě sklo. :)
Když jsem se tedy inspirovala různými výrobky na netu, rozhodla jsem se, že vytvořím stínítko na lampu. Pěkné a i celkem užitečné.
K výrobě jsem potřebovala vodní sklo (dá se koupit v obchodech s barvami a laky), nafukovací balonky (pro vytvoření správného tvaru), nějaký pěkný provázek (neměl by být příliš tenký, dělali byste to jinak celou věčnost), štětec, rukavice (vodní sklo působí toxicky na kůži a sliznici, proto si přečtěte příbalovou informaci a pracujte s ním opatrně) a nějaký papír na zakrytí stolu.
Když už jsem měla všechno přichystané, nafoukla jsem balonek do požadované velikosti (jelikož to mělo být stínítko, tak co nejvíc to šlo), zavázala ho a připevnila k obalu od oříšků (je to celkem široký tubus, tak to pěkně drželo) pomocí lepící pásky, aby se balonek nehýbal. A pak začala ta největší dřina - namotat provázek na balonek. Po několika neúspěšných pokusech jsem začala vážně uvažovat nad tím, že se na to vykašlu. Provázek pořád klouzal po balonku a nechtěl držet tvar. Pak mě ale napadlo namočit kus provázku ve vodě. A hned to šlo! Jak byl provázek mokrý, tak neklouzal a mně se nakonec podařilo balonek pěkně omotat.
Pak jsem si do mističky nalila vodní sklo, navlíkla rukavice a začala balonek natírat roztokem. Musíte to dělat pořádně, aby se roztokem nasákl celý provázek a nikde nezůstala suchá místa. Postup jsem zopakovala ještě dvakrát, vždy když předchozí vrstvy trochu uschly. V průběhu natírání jsem ještě přidala zlatou nit. Po nanesení poslední vrstvy jsem to nechala uschnout přes noc.
Ráno jsem opatrně vyfoukla balonek a pomáhala si při tom druhou stranou lžičky oddělit balonek od ztuhlého provázku.
Hotové stínítko jsem vyzkoušela na lampě, a vypadá to moc dobře (ale chtělo by to pak trochu jinou lampu). Akorát mám takový dojem, že když se to nahřívá, tak to začíná být měkké, ale myslím, že by se to dalo vyřešit tak, že to stínítko umístím dál od žárovky. :)

Tak snad jsem vás taky trochu inspirovala ;)

S ♥ Dinusska




 

1 komentář:

  1. Ahoj,

    úplně náhodou jsem se dostal na tento blok a musím napsat, že jste šikovná. Potřeboval bych vytvořit jedno efektní stínítko na venkovní světlo a nevíém si rady, bo jsem neschopnej chlap

    Pokud budete mít zájem o práci, která Vás může bavit napište na jika@centrum.cz

    - jika -

    OdpovědětVymazat